Prvni pomoooc a jine posledni zazitky
Tak tentokrat zadne vzrusujici zazitky z protestu v Londyne nemam. Kurz prvni pomoci se asi jako vzrusujici zazitek neda moc pocitat. Uzitecne to teda po pravde bylo, a myslim ze jsem si konecne vryl do hlavy ty nejzakladnejsi potrebne znalosti. Prvni pomoc jsem probiral vsude mozne a nekolikrat dokola, ale nikdy to nebylo tri dny v jednom kuse. Asi taky hodne pomohlo ze jsme vetsinu veci probirali s profesionalnima zachranarema, kteri meli bohate zkusenosti. Nekterym z tech zkusenosti bych radsi ani nerozumel, protoze tihle lidi dokazou bez problemu povidat o opravdu drsnych a nechutnych vecech, a vubec jim nedojde, ze se z toho par lidem dokaze nadzvednout zaludek. Ale i ucitele dokazou byt v tomhle docela drsni. Jeden z ucitelu mel pripravit prednasku na tema odreniny a povrchova zraneni, ale protoze je to Francouz, pojal tohle tema ponekud „zertovne“. Sice jsem mu nic nerozumel, protoze ma tak silny prizvuk, ze clovek nema sanci poznat jestli mluvi anglicky nebo francouzsky. Kazdopadne kazdy kdo mel v te mistnosti oci si je zanedlouho zakryval. Francouzsky vtipalek si totiz pripravil nadhernou prezentaci plnou nechutnych obrazku. Hned prvni nam ukazal fotku cloveka, kteremu zralok ukousl nohu. Potom pridal par podrobnych fotek otevrenych zlomenin a vselijakych krvacejicich ran, jednoduse receno se „drzel“ tematu odreniny. Ke vsemu se porad chlamal a tvrdil, ze to sestavil se zamerem aby z toho nekdo omdlel, a on si na nem mohl vyzkouset prvni pomoc. Jenze se takhle moc dlouho nesmal. Hned dalsi prednasku po nas mu tam jedna anglicanka opravdu omdlela!!! Reditel si ho pozval na koberecek a milej vtipalek mel po srande. Na konci jsme museli projit pisemnym testem, ktery jsem dikybohu udelal, a tak nemusim povinne chodit kazdy tyden do aktivity prvni pomoci jako tech par lidi co neproslo. Ted jsme tady vsichni vzdelani a pry se muzeme citit mnohem bezpecneji.
Behem prvni pomoci jsem take oslavil svoje osmnactiny! Ovsem okusil jsem i pulnocni sprchu, kterou jsou tady tradicne obdarovavani vsichni oslavenci. Tak jsem prohlasil, ze u nas v Ceske Republice se teda s oslavenci zachazi jinak. Take jsem si dovolil podotknout ze tim, ze me do te sprchy strcili, byli „culturaly insensitive“. Tenhle vyraz je tady velice oblibeny a casto pouzivany. Kazdy ho vlastne pouziva, kdyz se mu neco nelibi. Proste prohlasite, ze to neni soucasti vasi kultury a ze je to nevychovanost, kdyz vam to nekdo vnucuje. I terminy, ktere se normalne povazuji za rasisticke, se tady normalne pouzivaji. Jenze rozdil je v tom, ze jsou mineny pratelsky. Napriklad moji spolubydlici se navzajem nekdy oslovuji NEGRE a SIKMOOKEJ ( sloe-eyed). Jenze nikoho tady nenapadne ze to muze byt mysleno zle. Jinak tento vikend vlastne proziju takovy kratky „comeback“ na podium. Pote co jsem musel opustit muj nejmilejsi dramatak, ted mam prilezitost vystoupit na National Evening (predstaveni, pri kterem prezentujete svoji kulturu). Patrim do skupiny Eastern Europeans, a nase predstaveni nas ceka tuhle nedeli. Jsme docela multikulturni skupina, jelikoz k nam patri hodne zemi a narodnosti. Nevim, jesti vyjmenuju vsechny zeme, ale pokusim se o to: Polsko, CR, Slovensko, Chorvatsko, Srbsko, Recko, Turecko, Albanie, Rumunsko, Madarsko a Rusko. Takze to bude poradnej mismas. Konecne vytahnu svuj narodni kroj, a spolu s ostatnima se budu snazit bavit ostatni ze skoly vic jak hodinu. Mame docela malo casu na pripravu, tak nam drzte palecky, at co nejlip reprezentujem! Pro dnesek koncim ale urcite se zase nekdy ozvu.
